GPUreport Gigabyte
Radeon RX 480 undervolting: jak se krotí krokodýli
Ne vždy jsme spokojení s tím, co si přineseme domů a u grafických karet to platí dvojnásob. Někdy nás u nové grafické karty překvapí vyšší spotřeba, jindy zas její vyšší teploty nebo hlučnost. Věřte ale, že vždy se s tím dá něco dělat a právě dnešní článek vám alespoň nastíní některé vaše možnosti.
gpureport.cz  Pavel Šantrůček  15.11.2016

OBSAH:
1. Úvod          
5. Měření č.3 - undervolting          
2. Jak budeme testovat          
6. Měření č.4 - ECO režim          
3. Měření č.1 - výchozí stav          
7. Závěr          
4. Měření č.2 - zvýšený limit spotřeby          
 

Dříve nežli se pustíme do dnešního článku o úpravách nastavení a undervoltingu grafických karet myslím, že neuškodí si objasnit a zopakovat pár věcí z teorie, které nám alespoň nastíní některé věci kolem napájení a spotřeby grafických karet.

Se slovním spojením ASIC Quality se s největší pravděpodobností většina z vás jistě někdy setkala a stejně tak jste se určitě v různých diskusích setkali s tvrzením, že vyšší hodnota ASIC Quality je lepší, protože grafický čip s vyšším ASIC lze více a lépe přetaktovat, tedy spustit na vyšší frekvenci než povoluje specifikace čipu. Věřte ale, že tato tvrzení mají k pravdě kolem ASIC Quality poměrně dost daleko.

Hodnota ASIC Quality u grafického čipu totiž neudává nic jiného, nežli její schopnost stabilně běžet na dané frekvenci při určitém napětí. Čím je napětí na udržení dané frekvence čipu nižší, tím lépe a hodnota ASIC Quality je vyšší. Analogicky pak čipy s hodnotou ASIC Quality nižší pak na udržení stejné frekvence potřebují napětí lehce vyšší.

 

GPUZ ASIC Quality

Poznámka:
U grafických karet nové generace Pascal a Polaris je možné přečíst hodnotu ASIC Quality v GPU-Z pouze u grafických karet Radeon společnosti AMD.

 

Při výrobě grafických (i jiných) čipů totiž není možné dodržet naprosto stejnou kvalitu všech čipů umístěných na jednom waferu, kde například kvalita čipů pocházející z okrajů waferu může být lehce horší nežli těch, které pocházejí z jeho středu.

Každý grafický čip, který vyšel z výroby a prošel testy (Binning) je tak svým způsobem jedinečný a vyžaduje pro svůj chod na dané frekvenci také jedinečnou hodnotu minimálního napětí. V praxi však samozřejmě není možné, aby každá grafická karta byla nastavována přesně podle vlastností každého konkrétního a jedinečného čipu a tak nezbývá nic jiného, nežli jim finální napětí striktně určit.

V praxi se finální napětí čipu určovalo většinou podle pesimistického scénáře, tedy kdy bylo použito takové napětí, na kterém by na určené frekvenci stabilně běžel i ten „nejhorší“ čip z výroby, který prošel binningem. Znamená to tedy, že vlastně valná většina grafických čipů běží pod napětím lehce vyšším, nežli takovém, které by ve skutečnosti ke svému chodu potřebovala. Samozřejmě finální napětí se také stanovuje s určitými rezervami, které berou například ohled na jeho stárnutí a podobně, ale tím už se dnes zabývat nebudeme.

 

Chip wafer

Kromě pesimistických a konzervativních metod však existují i další možnosti určení přesného pracovního napětí pro grafické čipy. Například s příchodem architektury Polaris společnost AMD ve svých prezentacích představila novou funkci jednotky Power Manager Unit, která by měla být schopna při spuštění počítače rychle otestovat vaši konkrétní grafickou kartu a pomocí těchto měření, kdy jednotka PMU testuje napětí a frekvenci, pro ni pak velmi přesně určit to nejvhodnější (nejnižší) pracovní napětí a tak šetřit spotřebu. Dnešní měření ale spíše ukazují na to, že je tato funkce s největší pravděpodobností u Radeonu RX 480 vypnuta, nebo nefunguje korektně.

 

Protože grafické čipy pracují s vysokými hodnotami "konstatního" proudu při nízkém napětí, znamená to, že každé navýšení napětí má také negativní vliv na jeho spotřebu (příkon elektrické energie) a samozřejmě naopak, při použití napětí nižšího pak spotřeba grafického čipu klesá.

Pokud tedy víme, že vlastně každý grafický čip pracuje s napětím lehce vyšším, nežli by ve skutečnosti ke své práci potřeboval a že hodnota tohoto napětí má pak přímý vliv na spotřebu grafické karty, můžeme toho v praxi využít a v dnešním článku toho také využijeme. Jak?

My se dnes podíváme pěkně na zoubek grafické kartě Asus Strix RX 480 O8G Gaming a pokusíme se tohoto již tak výkonného chlapíka přimět k výkonům ještě vyšším a to dokonce při lepších provozních vlastnostech, nežli těch, které nám nabízí jeho výchozí nastavení. Myslíte si, že není možné mít vyšší výkon při nižší spotřebě? Věřte, že to možné je a jediné, co k tomu budeme potřebovat, jsou právě jen ty nepříliš hluboké vědomosti z tohoto úvodu, trocha štěstí a malinko té trpělivosti. Dnes totiž budeme provádět undervolting, neboli podvoltování grafické karty.

         
  Další kapitola
         

SPONSORS & PARTNERS

Asus  Alza  MSI Gigabyte
AMD  Sapphire  Asbis  EVGA  Nvidia

Copyright (c) 2017 InfoTrade Powered by ASP.NET & MS SQL Server