My jsme si Undervolting, tedy využití snížení napětí grafického čipu pro zlepšení výkonu a provozních vlastností grafické karty, představili již dříve v článku „Radeon RX 480 undervolting: jak se krotí krokodýli“. V tomto článku jsme si také objasnili některé pojmy jako je ASIC Quality, nebo PMU (Power Manager Unit) na nových Radeonech rodiny Polaris, které s tématem undervolringu poměrně úzce souvisí.
Kdo si tento článek pozorně přečetl, pak již ví, že pomocí snížení napětí grafického čipu se můžeme dostat nejen k naprosto jiným a mnohem lepším provozním vlastnostem grafické karty, ale dokonce někdy také i k vyšším výkonům. Princip je poměrně jednoduchý, nižší napětí grafického čipu znamená také nižší spotřebu. Grafická karta pak většinou nenaráží na svůj nastavený limit spotřeby, který by jinak následně srážel pracovní frekvenci grafické karty (a tím i výkon). Sekundárně se pak snížené napětí projeví také v provozních vlastnostech, kdy kromě dosažené nižší spotřeby, nižší voltáž grafický čip tolik nezahřívá, takže i chladícího výkonu, který je regulován pomocí otáček ventilátoru chladiče, je zapotřebí méně. Nižší otáčky ventilátorů pak samozřejmě znamenají také nižší hlučnost grafické karty. To jen ve stručnosti pro ty, kterým předchozí článek o undervoltingu Radeonu RX 480 a jeho základních principech unikl.
Grafická karta Sapphire Nitro+ RX 470 8GB, kterou jsme si představili v naší recenzi „Sapphire Nitro+ RX 470 8GB: nejvýkonnější svého druhu“, je opravdu skvělou a v mainstreamovém měřítku solidně výkonnou kartou, která nejenže svým výkonem nechala za svými zády všechny ostatní Radeony RX 470, ale také poměrně úspěšně šlapa na paty grafickým kartám založených na Radeon RX 480 a GeForce GTX 1060. Jedinou vadou na kráse této výkonné „Safírky“ pak byly naprosto nevyhovující provozní vlastnosti, se kterými by se normální člověk jen velmi těžko smiřoval. Pro nás tedy ideální kandidát pro undervolting.
V dnešním článku se tedy pomocí undervoltingu pokusíme provozní vlastnosti grafické karty Sapphire Nitro+ RX 470 8GB přimět k rozumu tak, že budeme nakonec na její provozní vlastnosti dokonce i pyšní.
Vše, co k našim dnešním pokusům budeme potřebovat, jsou pouze velmi dobře vybavené ovladače Radeon Crimson, které umožňují nastavení mnoha parametrů grafické karty, ale co je pro nás dnes to nejdůležitější, pak hlavně umožňují změnu nastavení napětí grafického čipu pro různé frekvenční stavy. Dost ale řečí a pojďme rovnou na věc.
Pokud si otevřeme ovladače Radeon Crimson a podíváme se na výchozí (defaultní) nastavení napětí grafického čipu zjistíme, že napětí u posledních tří frekvenčních stavů je nastaveno nad 1V a ten poslední pak na maximálních 1,150V. To však nejsou maxima, jak uvidíte v dnešních měřeních, reálné napětí grafického čipu může jít i nad tyto hodnoty. A právě s tím se pokusíme dnes něco udělat.
Bezpečný undervolting
Při hledání toho nejnižšího napětí pro daný grafický čip je nutné postupovat velmi obezřetně a po malých krocích. Napětí jsem postupně snižoval po 5 mV a testoval ve hrách. Nakonec jsem se dostal až na hodnotu rovnou 1,000 V a dál jsem již nešel. Je docela možné, že bych se dostal ještě níže, ale mě tohle pro dnešní měření bude naprosto stačit. Po zjištění minimálního bezpečného napětí jsem nakonec upravil také hodnoty napětí u zbylých dvou předposledních stavů tak, aby ani tyto stavy nepřekračovaly napětí 1 V. Moje finální nastavení napětí v ovladačích Radeon Crimson nakonec vypadalo takto.
Toto byly jediné úpravy, které jsem provedl, nic dalšího jsem v nastavení Radeon Crimson neměnil. Grafická karta má nastavenou maximální frekvenci na 1260 MHz a uvidíme tedy, jak se po tomto jednoduchém undervoltingu bude chovat.