Přetaktování AMD Radeon RX Vega 56
Přetaktování grafické karty Radeon RX Vega je poněkud odlišné a také malinko složitější, nežli to, na co jsme byly zvyklí u grafických karet Polaris a jejich předchůdců. Pro volbu frekvence na přetaktování máte v ovladačích Radeon Crimson k dispozici pouze dva poslední frekvenční stavy P6 a P7, ale samotné navýšení jejich frekvence neudělá vůbec nic. Oběma těmto frekvenčním stavům P6 a P7 můžete přiřadit také napětí, což bylo u Polaris využíváno k undervoltingu (podvoltování). Nižší napětí snížilo také spotřebu a v případě Polaris pak grafická karta přestala narážet na limit spotřeby a mohla si proto dovolit také nastavit vyšší frekvenci. U grafických karet Vega toto pravidlo ale neplatí! Pouhopouhé snížení napětí totiž zároveň vede také k automatickému snížení frekvence!
Jediným možným způsobem, jak u grafické karty Vega zvýšit pracovní frekvenci, je za pomoci zvýšení limitu spotřeby. Jenže ono ani toto řešení vás ke kýženému cíli nedovede. Díky následné vysoké spotřebě se grafický čip totiž začne po nějaké chvíli zahřívat natolik, že bezpečnostní prvky Vega při překročení teploty 85 °C "zatáhnou za ruční brzdu" a frekvenci vám automaticky sníží.
Jak z této šlamastiky ven? Jediným doposud známým a funkčním řešením, jak se Vega dostat na kobylku, je zvýšení jejího limitu spotřeby při jejím současném podvoltování! Posunutí limitu spotřeby nám zajistí vyšší frekvence grafického čipu a snížení napětí pak zase jeho nižší spotřebu a teplotu, která se pak bude držet bezpečně pod hranicí oněch 85 °C.
Testováním formou pokus/omyl jsem ovladače Crimson nakonec nastavil na následující hodnoty:
Frekvence grafického čipu jsem nechal ve výchozím stavu (1537/1592 MHz) a nastavil jsem pouze napětí na 1.000V (původní hodnoty napětí byly P6-1,150V a P7-1,200V).
Frekvenci HBM2 jsem zvýšil z 800 MHz na 920 MHz (1840 MHz efektivně).
Limit spotřeby jsem zvýšil na maximálních + 50%
S takto nastavenými ovladači Radeon Crimson, kdy se reálná frekvence grafické karty držela kolem 1520 MHz a HBM2 na stabilních 1840 MHz, jsem pak otestoval některé hry z testovací metodiky s následujícími výsledky:
Jak můžete vidět, přetaktování grafické karty AMD Radeon RX Vega 56 není tak jednoduché, jako u grafických karet Polaris. Nicméně, trochu laborování a podařilo se mi z této grafické karty „dostat“ ještě v průměru nějakých dalších 13 % výkonu navíc a věřte, že to není vůbec špatný výsledek, protože zde již atakujeme výkony Radeonu Vega 64 a GeForce GTX 1080. Na spotřebě celé sestavy se pak toto přetaktování projevilo v počítačové hře Crysis 3 nějakými 30 W navíc (díky podvoltování spotřeba tolik nenarostla).