Undervolting krok za krokem
Kapitolu o VF křivce a jak ji editovat máme tedy za sebou a tak by bylo dobré si ještě něco dalšího říci, jak při undervoltingu vlastně postupovat. Předně, neexistují žádné zaručené a univerzální hodnoty frekvence a napětí, které byste na svou grafickou kartu aplikovali a měli byste vystaráno. Každá grafická karta je takový samorost s jedinečnou kvalitou grafického čipu, pro který si ty správné hodnoty napětí a frekvence pro undervolting musíte nají prostě sami. Já vám mohu pouze ukázat postup, jak na to.
Vaše strategie undervoltingu by měla vycházet z toho, co od něj vlastně vůbec čekáte. U někoho to může být například masivní snížení spotřeby grafické karty, u dalšího pak jen lehké snížení teplot či hlučnosti a věřte nebo ne, někdy vám undervoltingu můžete dopomoci i ke zvýšení výkonu ve hře. Pokud se bavíme o undervoltingu a jeho vlivu na výkon grafických karet v počítačových hrách, pak raději ještě jednou zopakuji to vůbec nejdůležitější z předchozí kapitoly.
Tím, že na VF křivce omezíme maximální napětí a maximální frekvenci, vlastně tím omezíme také maximální boost grafického čipu a přes to prostě nepojede vlak!
Co to tedy znamená z pohledu výkonu? Pojďme se nejdříve podívat, jaké vlastně frekvence využívala například grafická karta Gígabyte RTX 3090 Gaming OC 24G v počítačových hrách metodiky GPUreport a rozlišení 4K UHD (řazeno od nejvyšší dosažené průměrné frekvence).
Počítačová hra |
Průměrná frekvence |
Horizon Zero Dawn |
1865 MHz |
Red Dead 2: Redemption |
1825 MHz |
Far Cry 5 |
1823 MHz |
Call of Duty: Modern Warfare |
1815 MHz |
Battlefield V |
1810 MHz |
Rage 2 |
1793 MHz |
Shadow of the Tomb Raider |
1784 MHz |
Strange Brigade |
1780 MHz |
Metro Exodus |
1769 MHz |
Borderlands 3 |
1753 MHz |
Wolfenstein Youngblood |
1718 MHz |
The Division 2 |
1690 MHz |
Doom Eternal |
1681 MHz |
Wolfenstein 2: The New Colossus |
1580 MHz |
Vidíte, že frekvence grafické karty není konstatní a liší se u jednotlivých her v závislosti na tom, jak daná počítačová hra vytěžovala grafickou kartu. Při nižším vytížení totiž grafické karty obecně dosahují vyšších frekvencí a naopak při vysokém vytížení zas frekvencí nižších. Pokud tedy plánujete undervolting, asi tou nejdůležitější věcí je zvolení té (pro vás) správné frekvence. A tady nastupuje právě ta vaše strategie.
Pokud vám nejde ani tak o výkon, ale potřebovali byste dosáhnout na mnohem lepší provozní vlastnosti grafické karty, je lepší pro undervolting zvolit frekvenci nižší. Máte tak totiž mnohem větší šanci dosáhnout daleko nižšího pracovního napětí a tedy i dosáhnout nižší spotřeby, teploty a hlučnosti. Musíte však počítat s tím, že u počítačových her, které využívají frekvence vyšší (vyšší než je ta, na kterou jste při undervoltingu grafickou kartu uzamkli), o nějaký ten výkon s největší pravděpodobností přijdete. Pokud byste například u grafické karty Gigabyte RTX 3090 Gaming OC nastavili undevolting na hodnoty 1800 MHz / 0,850V, pak ve hrách, ve kterých tato grafická karta boostovala v defaultu výše (v tabulce od Rage 2 hry směrem nahoru), o nějaký ten výkon zřejmě přijdete. Naopak u her, které využívaly frekvence nižší (v tabulce od Rage 2 směrem dolů), tak v nich si zase pro změnu s výkonem polepšíte.
Zvolíte-li pro undervoltng frekvenci příliš vysoko, sice o žádný výkon ve hrách nepřijdete, ale nedostanete se také na až tak nizké napětí, které by vám u grafické karty zaručilo její mnohem lepší provozní vlastnosti.
Jak vidíte, vše závisí na vaší strategii, co vlastně chcete u grafické karty undervoltingem napravit. V každém případě, pokud jste si dle vaší strategie pro undervolting vybrali nějakou cílovou frekvenci, o ničem dalším již přemýšlet nemusíte, čeká vás už jen práce. Ta spočívá v tom, že k této frekvenci musíte najít také to nejnižší možné napětí! To se provádí systémem pokus/omyl. Požadovanou frekvenci přiřadíte k nějakému nízkému napětí, zarovnáte křivku a v nějaké hře testujete, jestli to grafická karta skousne. Pokud ne, tuto frekvenci nastavíte u napětí vyššího, křivku zarovnáte a opět testujete. Tak to děláte znovu a znovu, dokud nenaleznete napětí, při kterém bude grafická karta konečně pracovat korektně. Po té pak následuje opravdu důkladné testovaní stability grafické karty při daném nastavení v opravdu náročných hrách. Věřte, že u grafické karty není nic důležitějšího, nežli je právě její stabilita.
Pokud grafická karta ještě není stabilní na 100%, postupujte již po malých krůčkách. Buďto lehce snižte frekvenci (přicházíte o výkon), nebo drobně zvyšte napětí (roste spotřeba).
Suma sumárum, zvolení té správné frekvence pro účely undervoltingu je asi tou nejklíčovější záležitostí. Vše záleží na vaší strategii, co vlastně chcete undervoltingem u grafické karty dosáhnout. S nízko nastavenou frekvencí sice dosáhnete nižší spotřeby a lepších provozních vlastností, nicméně musíte počítat s drobným poklesem výkonu ve vícero počítačových hrách. Pokud naopak zvolíte frekvenci příliš vysokou, nebudete k ní pak moci přiřadit až tak nízké napětí, které by vám u grafické karty zaručilo nízkou spotřebu a tím pádem i lepší provozní vlastnosti. Nejlepší je tedy hledat nějaký ten kompromis!
Tip pro vás
Při undervoltingu můžete postupovat také obráceně. Nejdříve si pro vaši grafickou kartu zvolíte to nevýhodnější napětí a k tomu pak budete hledat tu nejvyšší možnou frekvenci. To záleží jen na vás. Samozřejmě, důkladné testování grafické karty na stabilitu je i u tohoto postupu nutností!