Závěrečná doporučení
Jsme v závěru dnešního článku o systémových latencích v počítačových hrách a tak si to pojďme vše tak nějak sesumírovat do nějakých těch závěrečných doporučení.
1. Systémová latence je doba, která uplyne od provedení akce na vstupním zařízení (klávesnice, myš atd.) až po její fyzické zobrazení na monitoru počítače. Jedná se tedy o časovou prodlevu (latenci) zaviněnou systémem, která se vyjadřuje v milisekundách.
2. Díky tomuto zpoždění tak na monitoru počítače nevidíme aktuální stav hry, ale jen její minulost, která je tím vzdálenější, čím vyšší zpoždění (latence) je. S vyšší latencí jste tedy od reality vzdálenější. Při hraní kompetitivních her tak mají hráči s nižší systémovou latencí nezanedbatelnou výhodu, protože na monitoru vidí aktuálnější obraz hry a mohou na něj také rychleji reagovat.
3. Pokud bych měl definovat rozdíly mezi snímkovou frekvencí a latencí ve hrách, pak vysoká snímková frekvence nám zajišťuje plynulejší obraz ve hře, kdy více vyrenderovaných snímků v čase vytváří zdání plynulejšího pohybu (menší transorfmace mezi snímky), zatímco nízká latence nám pak u těchto snímků zajišťuje jejich kratší zpoždění (dobu od počátku jejich tvorby až po zobrazení na monitoru počítače) a tedy i lepší „real-time“ hraní.
4. Systémová latence je dána součtem jednotlivých menších latencí, které vznikají v hardware i software v grafické pipeline (Peripheral latency + Game latency + Render latency + Display latency). Ke snížení systémové latence tak povede rychlejší vstupní zařízení (klávesnice, myš atd), výkonnější procesor, výkonnější grafická karta a rychlejší monitor.
5. Ve hrách se absolutně vyhněte zapínání vertikální synchronizace obrazu (Vsync), zvláště pak u levnějších 60 Hz monitorů. Jakmile tak učiníte, nejenže tak většinou přijdete o značnou část snímkové frekvence, ale také systémová latence vám poletí k nebesům. Chcete-li se zbavit tearingu, investujte raději do nového rychlejšího monitoru s podporou G-Sync a FreeSync.
6. Obecně sice platí, že čím vyšší snímkové frekvence ve hře dosáhnete, tím nižší systémové latence se také doberete, ale není to vždy pravidlem! Ve scénáři GPU bound totiž do hry vstupuje zásobník Render queue, který může výslednou latenci znatelně prodloužit. Render queue si tedy zaslouží zvláštní pozornost a je třeba ji nějak eliminovat. K tomu vám pak poslouží nástroje jako In-game Frame Limiter, Radeon Anti-lag, NVIDIA Ultra Low Latency, NVIDIA Reflex a Radeon Boost.
7. Na rozdíl od toho, co se můžete většinou na internetu dozvědět, z pohledu latencí je scénář CPU bound prakticky ideálním stavem. Pokud tedy tento scénář ve hře nastane a vy se přes to dostanete k vysoké snímkové frekvenci, nevytíženou grafickou kartu vůbec neřešte a nechte to tak být.
8. Pokud nejste hráčem na latenci velmi náročných kompetitivních her, ve kterých chcete drtit své soupeře a dáváte přednost spíše nějakým těm adventurám, RPG, simulátorům či strategiím, latence prakticky řešit a ladit vůbec nemusíte. Myslím, že to za tu práci nestojí a ve hře to pak většinou stejně ani příliš nepocítíte.
Tak a to by bylo pro dnešek úplně vše. Pokud by vám z článku nebylo něco jasné, nebo byste měli něco na jeho doplnění, či se chtěli podělit o své zkušenosti se snižováním latencí v počítačových hrách, neváhejte se ozvat v příspěvku pod tímto článkem.
S latencemi jsem na GPUreport samozřejmě tímto článkem úplně neskončil. Díky tomu, že nástroj NVIDIA LDAT zůstává i nadále součástí vybavení GPUreport, jistě si systémové latence ještě změříme při testování grafických karet v nejnovějších hrách.