Na závěr dnešního dílu je třeba poznamenat, že ačkoliv jsme si tu představovali grafickou pipeline na Radeonu R9 290X (Hawaii) společnosti AMD, u grafických karet GeForce společnosti Nvidia vše funguje stejně nebo s různými specifiky obdobně. Důvodem zvolení Radeonu, coby ukázkové grafické karty, bylo pouze to, že jednak jeho blokové schéma je pro popisování grafické pipeline trochu přehlednější a druhým je pak lepší a transparentnější podpora Multi-engine, který jsem zde chtěl objasnit také.

V každém případě další díl minisérie o grafické pipeline máme za sebou. Pokud tento článek splnil alespoň částečně svůj účel, pak byste si ke svým znalostem o herní smyčce a o tom, jak jsou pomocí DirectX přenášeny příkazy na grafickou kartu, měli přidat také alespoň základní znalosti, jak jsou posléze tyto příkazy na grafické kartě zpracovávány a vytvářeny snímky. A nejen to, měli byste být také obeznámeni, jaké hardwarové jednotky grafického čipu jsou odpovědny za tu či onu činnost, nebo lépe řečeno, za tu či onu zastávku (Stage) grafické pipeline.

 

 

Před sebou máme ještě díly dva. V tom následujícím se podíváme na to, jakým způsobem jsou hotové snímky zobrazovány (prezentovány) na monitoru vašeho počítače a ten úplně poslední díl věnuji věcem a problémům, které se jinam nevešly, nebo jsem na ně jednoduše zapomněl. Budeme si v něm povídat třeba o antialiasingu, nebo se podíváme na výpočty teoretických výkonů různých částí grafického čipu a podobně.

Každopádně, v tuto chvíli naší minisérie o grafické pipeline je snímek z naší počítačové hry hotov a připraven k prezentaci v úložišti s názvem Back Buffer. O tom, jak je tento snímek odeslán a zobrazen na monitoru počítače si povíme příště.

 

Přečtěte si také:

1. Grafická pipeline I: Počítačová hra

2. Grafická pipeline II: DirectX

4. Grafická pipeline IV: Monitor