Takže co vlastně říci závěrem dnešního článku. Předně, cílem dnešního článku bylo hlavně pochopení toho, jak věci kolem napájení a příkonu grafických čipů vůbec fungují a jak toho nakonec využít ve svůj vlastní prospěch. Pokud byl tento článek pro vás dostatečně pochopitelný a všechna měření patřičně názorná, účel článku byl splněn a vy byste měli být nyní s problematikou kolem undervoltingu grafických karet alespoň v základu seznámeni.

Mějte na paměti, že tento článek není žádným přesným návodem na udervolting grafických karet, ale jen se snaží udat směr vašeho dalšího případného experimentování s grafickými kartami Radeon nové generace Polaris.

Nemusím snad ani připomínat to, co již v tomto článku zaznělo, tedy, že každá grafická karta (respektive grafický čip) je jedinečným unikátem a výsledky vašich experimentů tudíž nemusí přesně odpovídat výsledkům, které byly uvedeny v tomto článku. Ostatně to samé platí také při přetaktování grafických karet.

 

 

Stejně tak bych chtěl také upozornit na některá nebezpečí, která s undervoltingem souvisí. Při experimentech s napětím čipu vždy postupujte po drobných krocích, a pokud to je jen trochu možné, nastavení hodnot napětí neprovádějte v globálním nastavení ovladačů Radeon Crimson. V Radeon Crimson využívejte vždy profilu nějaké hry, ve které pak vlastní funkčnost nastavení budete testovat. Vyhnete se tak možným nepříjemnostem při případném restartu počítače a věřte, že nějakému tomu vynucenému restartu se zcela jistě nevyhnete. No a nakonec myslete také na záruční dobu vaší grafické karty, abyste si nakonec ještě před Vánoci nevydělali.

 

 

Pokud jste si všech těchto varování dobře vědomi a stejně se do experimentů s napětím vaši grafické karty pustíte, pak vás vítám ve světě undervoltingu a přeji vám mnoho úspěchů při vašich pokusech. A pokud dosáhnete nějakého zajímavého výsledku, nezapomeňte se o něj podělit v komentáři pod tímto článkem.

 

Za zapůjčení grafické karty Asus Strix RX 480 O8G Gaming děkuji Asus