Ačkoliv je dnešní recenze věnována opravdu povedenému chlazení grafických karet Arctic Accelero Hybrid III-140 švýcarské společnosti Arctic, začneme dnešní článek netradičně trochou té teorie kolem technologie Boost společnosti Nvidia, která s problematikou chlazení grafických karet dozajista souvisí také. Předesílám, že dnes se budu věnovat výhradně grafickým kartám GeForce. Radeonům, které disponují obdobnou funkci s názvem PowerTune, se budu věnovat v některém dalším samostaném článku.
Nvidia Boost
Technologie Nvidia Boost je tu s námi už nějaký ten pátek a tak asi nikoho z vás nepřekvapí, když řeknu, že ačkoliv se jedná o velmi povedené řešení řízení výkonu a spotřeby grafických karet GeForce, ne všechny rysy této funkcionality jsou jak pro testery grafických karet, tak také pro samotné uživatele vždy přínosem.
Nvidia Boost totiž funguje takt, že je při provozu grafické karty sledována aktuální teplota a spotřeba a v případě, kdy je řídící funkcí vyhodnocena rezerva, tedy nějaký záporný rozdíl mezi naměřenou teplotou/spotřebou a předem nastavenými hodnotami, může být základní frekvenci grafické karty dáno vale a grafická karta ke své práci využije frekvenci daleko vyšší. Takovéto navýšení frekvence grafické karty s sebou přináší samozřejmě také vyšší výkon reprezentovaný vyšší snímkovou frekvencí. Ve specifikaci grafických karet společnosti Nvidia nalezneme tedy hodnoty frekvence hnedle dvě, základní frekvenci grafické karty (Base Clock) a takzvanou Boost frekvenci (Boost Clock), která představuje typickou, nicméně negarantovanou frekvenci konkrétní grafické karty.
Aby toho nebylo málo, pak v případě opravdu dostatečné rezervy teploty a spotřeby je zcela běžné, že je dokonce i tato Boost hodnota frekvence překračována a to často o věru nezanedbatelnou hodnotu, kterou budeme v našem článku dále označovat jako frekvenci reálnou (Real Clock). Můžeme tedy říci, že v případě technologie Nvidia Boost je frekvence grafické karty (a tím i také výkon) během hraní v nějakém rozmezí variabilní, avšak jedinou výrobcem garantovanou hodnotou zůstává pouze frekvence základní.
Jak už jsme si řekli, na vyhodnocení toho, jaká bude pro grafickou kartu aktuálně použita frekvence, mají rozhodující vliv veličiny teplota a spotřeba (napětí a proud). Teplota a spotřeba jsou v případě grafických čipů (tedy polovodičů) jakési spojené nádoby.
Na obě tyto veličiny má přímý vliv takzvaný ASIC, tedy jakási „kvalita“ čipu, která udává jeho schopnost běžet na určité frekvenci při určitém příkonu elektrické energie. Grafický čip s nižší hodnotou ASIC tedy potřebuje k udržení dané frekvence více proudu, nežli grafický čip s hodnotou ASIC vyšší. Více procházejícího proudu pak grafický čip zahřívá více, což snižuje jeho elektrický odpor (polovodič) a protékající proudy se tak opět zvyšují. Teplota se tedy opětovně zvyšuje a vše se opakuje. Aby toho opět nebylo málo, tak při vyšší teplotě polovodiče se zvyšuje také leakage (statický a nechtěný proud), který dále zvyšuje spotřebu, a to i v době, kdy GPU nemusí vůbec nic dělat (statický výkon).
Protože ASIC nemůže být naprosto stejný u každého vyrobeného grafického čipu, výsledkem pak je určitá diference chování technologie Boost grafických čipů a to i u grafických karet stejného výrobce a stejné výrobní řady. Pokud si například s kamarádem koupíte ten samý typ grafické karty od toho samého výrobce, mohou se tyto grafické karty chovat lehce rozdílně a jedna z nich může díky rozdílnému ASIC dosahovat také lehce vyšších reálných frekvencí a tím i vyššího výkonu.
Druhým, nepříjemný aspektem technologie Boost je pak časem daná variabilita frekvence a tím i výkonu grafických karet. Jedná se zejména o to, že v případě, kdy je na grafické kartě osazen nepříliš kvalitní chladič, pak zpočátku hraní počítačových her, kdy je tato grafická karta ještě „chladná“, jsou její frekvence a tím i výkony vyšší, nežli později, kdy se zahřeje a technologie Boost začne kartu na frekvencích omezovat. To je nepříjemné zejména pro všechny, kdo testují výkony grafických karet pro různé recenze, protože každou takovou grafickou kartu musejí před každým ostrým testem nejdříve „zahřát“ a pokud tak neučiní, všechny naměřené výsledky jsou pak negativně (pro výrobce však pozitivně) ovlivněny.
My se tedy v dnešním článku zaměříme právě na to, do jaké míry technologie Boost, ruku v ruce s nekvalitním chlazením, může výsledky testů ovlivnit. V další části se pak pokusíme vše napravit a technologii Boost přivést k lepším výkonům. Samozřejmě na grafickou kartu čip s lepším ASIC připájet nemůžeme, co ale můžeme, je vyměnit nekvalitní chlazení grafické karty za mnohem lepší, v našem případě za již zmíněné Arctic Cooling Accelero Hybrid III.