575
Porovnání chladičů GeForce RTX 5090
Porovnání chladičů grafických karet není až tak zcela triviální záležitostí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Já jsem se na GPUreport nechal inspirovat metodikou serveru Techpowerup.com, který ji ve svých recenzích grafických karet používá už nějaký ten pátek, jen jsem si ji trochu poupravil pro potřeby GPUreport.
Jak na porovnání chladičů?
Grafické karty jsou chlazeny různými systémy chlazení, které se od sebe mohou lišit různým počtem a průměrem ventilátorů, masou svých pasivů, počtem tepelných trubic (heat pipes), či využitím například výparníkové komory (vapor chamber). Jak dobře jsou systémy chlazení navrženy a následně také zpracovány, tak to pak ve svém konečném výsledku ovlivňuje také to, co nás u grafických karet zajímá především, tedy jejich provozní vlastnosti, jako jsou teploty či hlučnost.
Pokud bychom tedy chtěli porovnávat „efektivitu“ jednotlivých chladičů na grafických kartách, pak bychom to měli realizovat právě prostřednictvím provozních vlastností grafických karet. Tedy, na jakou teplotu a při jaké hlučnosti jsou chladiče schopny uchladit grafický čip a paměti grafické karty. Situaci však ještě komplikuje to, že každá grafická karta může mít z výroby trochu jinak nastavený limit spotřeby (chladič se tedy musí vypořádat s vyšším/nižším příkonem grafického čipu), což se pak zase zpětně negativně/pozitivně projeví na teplotách i hlučnosti. Máme tu tedy celkem tři proměnné (teplota, hlučnost, příkon), ze kterých se nám však nějaký jednoznačný výsledek pro jednoduché porovnání chladičů vytvořit nepodaří.
Budeme si tedy muset pomoci tak, že z některých proměnných uděláme jednoduše konstanty. Pokud bychom zajistili konstantní příkon grafického čipu (přes limit spotřeby) a také konstantní hlučnost grafické karty (přes otáčky ventilátorů), zůstane nám pak pouze jediná proměnná, a to je teplota, jejíž hodnotu pak můžeme snadno porovnávat s hodnotami teplot na jiných grafických kartách, které byly testovány za stejných podmínek.
Jak probíhá měření
Ve vybrané počítačové hře je u grafických karet GeForce RTX 5090 nastaven limit spotřeby tak, aby odebíraly referenčních 575 W (monitorováno pomocí nástroje PowerTracker). Společně s limitem spotřeby jsou u grafických karet napevno nastaveny také otáčky ventilátorů na hodnotu, při které daná grafická karta dosahuje 40 dBA, tedy na úroveň hlučnosti, která je na GPUreport považována za hranici mezi těmi tiššími a hlučnějšími grafickými kartami. Následně jsou pak grafické karty 10 minut zahřívány a dalších 5 minut jsou u nich zaznamenávány teploty grafického čipu a pamětí. To vše při ambientní teplotě místnosti 24 °C. Čím nižších teplot grafická karta dosahuje, tím lépe a její systém chlazení by měl být "efektivnější". Naměřené výsledky měření můžete vidět v následujících grafech. Pro větší přehled pak v dalším grafu uvádím také otáčky ventilátorů každé grafické karty při hlučnosti 40 dBA.
Teplota GPU při chlazení 575 W a hlučnosti 40 dBA | GeForce RTX 5090
Teplota VRAM při chlazení 575 W a hlučnosti 40 dBA | GeForce RTX 5090
Otáčky ventilátorů při chlazení 575 W a hlučnosti 40 dBA | GeForce RTX 5090
Tiché ventilátory jsou základ
K naměřeným výsledkům je třeba poznamenat, že v tomto testu mají významnou výhodu grafické karty s dobře zpracovanými a tichými ventilátory chlazení, které si tak u nich mohou dovolit vyšší otáčky zajišťující také vyšší chladící výkon.